Podpora biodiverzity a péče o novou výsadbu

Podpora biodiverzity:

Park v místní části Ostrožské Předměstí vznikl v návesním prostoru lemovaném domy venkovského charakteru. Trojúhelníkový tvar parku je vymezen především obvodovou linií vzrostlých stromů (jírovce, lípy). Většina z nich byla v minulosti vhodně arboristicky ošetřena a doplněna několika vazbami v korunách. Tím byl zajištěn jejich relativně dobrý zdravotní a pěstební stav a provozní bezpečnost. Trávník je pravidelně sečený, druhově chudý.

V prostoru křižovatky před zvoničkou jsme navrhli pestrý trvalkový záhon na slunce, podél chodníku v parku pak stínomilný záhon. Další trvalkový záhon byl založen v prostoru točny v přilehlé ulici Dlouhá. V prostoru parku byl vyset luční trávník podél vnitřního chodníku, do této plochy byly vysázeny okrasné jarní cibuloviny.

V parku dnes roste několik desítek velmi hodnotných vzrostlých stromů. Tyto dřeviny mohou být využívány pro úkryt, nocování i hnízdění ptactva a pro rozmnožování a potravu vzácného hmyzu. Včely využívají dřeviny pro sběr nektaru a pylu v době kvetení stromů. Tzv. „lesní med“ pochází ze mšic, které se na stromech rozmnoží jen v některých letech. Tyto mšice produkují vzácnou medovici, kterou pak včely sbírají. Staré stromy s dutinami bývají využívány i drobnými savci, jako jsou veverky nebo třeba netopýři. Jehličnany s oblibou využívají k nocování sovy.

V parku byla nyní založena nová generace zeleně, která zajistí širokou druhovou biodiverzitu i v budoucnu. Nedávno se zde vysadily vzrostlé stromy listnaté i jehličnaté a skupiny keřů. Nyní zde přibyly trvalkové záhony s jarními cibulovinami. Na části pozemku byl založen pestrý kvetoucí luční trávník.

Nové výsadby budou podporovat biodiverzitu především poskytováním úkrytu a potravy pro drobné živočichy a hmyz. Pro hmyz přibudou květinové trvalkové záhony, které jsou navržené tak, aby postupně vykvétaly od brzkého jara až do podzimu. Luční trávník poskytne hmyzu potravu během pozdního jara a brzkého léta.

Kromě podpory biodiverzity budou nové výsadby pozitivně ovlivňovat také mikroklima ve svém nejbližším okolí a bojovat tak proti suchu, způsobenému následkem klimatických změn v posledních letech. Vzrostlé stromy poskytují stín a fungují jako přírodní klimatizace. Vysoká stébla lučního trávníku a trsy trvalek a okrasných travin umožňuji kondenzaci ranní rosy. Zadržují více dešťové vody a zůstávají déle vlhké.

Péče o nové výsadby:

STROMY

Nejdůležitější je alespoň tři roky pravidelná zálivka. Když neprší, je potřeba asi 60 litrů vody každý týden ve vegetačním období. Vegetační období poznáme podle toho, kdy mají dřeviny květy a listy. Listnaté opadavé dřeviny mají vegetační období od jara do podzimu, stálezelené dřeviny a jehličnany celý rok. Proto je potřeba někdy nově vysazené jehličnany zalít i zimě, když je sucho a nemrzne. Mulčovací kůra kolem stromu pomáhá udržovat vlhkost, voda se odpařuje pomaleji.

Stromy také musíme ochránit před poškozením kmene a větví. Proto se kmen v prvních letech obaluje jutou nebo rákosem a přivazuje ke kůlům. Musíme dát pozor, aby úvazky nezačaly strom škrtit. Pokud se mladému stromku dobře daří, velmi rychle tloustne a úvazky je potřeba povolit. Časté bývá také poškození kmene sekačkou u země, čemuž se dá zabránit například plastovou chráničkou kmene. Přibližně po třech letech můžeme ochranu kmene a kotvení odstranit, v té době by měl být stromek již dobře zakořeněný a kmen pevný. Ochranu proti sekačce je dobré ponechat alespoň 10 let.

KEŘE

Stejně často jako stromy je potřeba zalévat i keře. Obvykle stačí přibližně 10 litrů vody ke každé sazenici.

Stříhané živé ploty se stříhají obvykle 1 – 2 x ročně. Volně rostoucí živé ploty a skupiny keřů se nestříhají vůbec, nechávají se přirozeně růst, aby mohl vyniknout jejich přirozený tvar. Odstraňují se pouze suché větve, a to stačí provést přibližně jednou za deset let.

TRVALKOVÉ ZÁHONY

Květinové záhony trvalek zůstávají na svém stanovišti po mnoho let, na rozdíl od letničkových výsadeb, které se každoročně obnovují. Mají tedy mnohem vyšší ekologickou hodnotu, jelikož poskytují nejen obživu pro hmyz, ale i možnost celoročního úkrytu a přezimování mnoha drobným živočišným druhům.

V prvním roce po výsadbě musíme květiny pravidelně zalévat, než dobře zakoření. V dalších letech již není zálivka zcela nutná. Pokud jsou respektovány stanovištní nároky jednotlivých druhů květin, poradí si již samy. To ale znamená, že musí být rostliny správně vybrány a vysazeny. Na slunce vybíráme druhy, které pocházejí ze slunných přírodních lokalit, do stínu a vlhka pak druhy, které jsou původem ze stínu stromů nebo skal. Je dobré jednou za rok trvalky přihnojit.

Nadzemní části trvalek na podzim uschnou, ale my je necháváme na záhonech celou zimu až do února. Jednak se můžeme kochat krásou suchých rostlin ozdobených jinovatkou, a také tak poskytujeme zimní úkryt drobným živočichům. Rostlina také takto chrání sama sebe před promrzáním půdy. V únoru suché trvalky ostříháme asi 10 cm nad zemí a začneme vyhlížet první jarní cibuloviny.

CIBULOVINY V TRÁVNÍKU

Cibuloviny po odkvětu obvykle po nějaké době zatahují listy. To znamená, že z listů vytáhnou všechny potřebné látky do podzemní cibule a list uschne. Na to potřebuje rostlina určitý čas. Pokud jsou vysazeny společně s trvalkami v záhonu, nejsou ničím omezeny. Pokud jsou ale vysazeny v trávníku, musíme počkat s prvním jarním sečením, až po té, co cibule listy zatáhnou. Což bývá někdy na obtíž. Vysazení do lučního trávníku je ideální, protože ten se poprvé seče mnohem později, až když je plně narostlý a rozkvetlý.

Některé cibuloviny se musí každý rok po odkvětu na léto vyrývat, ale takové druhy zde vysazeny nejsou.

LUČNÍ TRÁVNÍK

Luční trávníky dříve sloužily jako zdroj sena pro hospodářská zvířata. Proto se sekaly, až když byly maximálně vysoké a rozkvetlé. Posečená tráva se obvykle na místě usušila a pak odvezla. To se opakovalo většinou dvakrát ročně. Při sušení trávy vypadávají semínka rostlin zpět na lokalitu, proto bývají tyto louky velmi druhově pestré. Abychom docílili stejného efektu, musíme dodržet původní postupy. To znamená sekat trávu pouze dvakrát ročně, sušit seno a to pak odvézt pryč. Tyto trávníky se nikdy nehnojí, aby nad pestrými lučními květinami nezvítězily rostliny, které milují dusík a na květnatou louku nepatří.